Naše svatba od A do Z

Slíbila jsem sama sobě i vám, že napíšu velký článek o svatbě a tady je. Je to hlavně pro ty, které tenhle velký den teprve čeká. Je jasné, že každý si to bude chtít dělat po svém a co člověk to názor na výzdobu, šaty i místo, ale rozhodla jsem se, že se budu snažit vybavit si věci, které nám pomohly a doporučit to, co se nám líbilo nejvíc. Neberte prosím nic z toho jako reklamu, není to ani žádná placená spolupráce, jen moje tipy na to, jak to mít co nejvíc v pohodě.

Pro spoustu lidí je to nejdůležitější den v životě

  1. Místo a datum svatby

Stěžejní věcí číslo jedna je zajistit si místo svatby a vymyslet datum. Je to hodně individuální, protože budete-li chtít svatbu na louce u vaší chalupy, stačí si zajistit oddávajícího, ale pokud se rozhodnete pro nějaké veřejné místo, počítejte s tím, že rok je běžná doba pro pronájem místa. Pro mě to bylo naprosto šokující, protože jsme vůbec netušili, jaké místo vybrat. Jediné, co jsme věděli bylo, že chceme mít vše na jednom místě, někde v přírodě a nechceme to mít nijak extra škrobené. Nechtěli jsme tu klasiku na radnici a pak restaurace s šunkovou rolkou. Ale vůbec nikomu to neberu a pro někoho i to může být svatba snů. Pár restaurací nebo hotelů jsme objeli, ale prostě se nám nelíbil ten způsob toho, jak nikam nemůžete, sedíte v restauraci a to pro mne prostě není svatební den. Dívali jsme se i na nějaké zámky, přestože to není náš šálek kávy a jen pro informaci, zámky u nás na jihu Čech se pohybují v rozmezí 40.000 – 90.000 Kč za zhruba pětihodinový pronájem zahrady či menšího sálu, což je podle mě holý nesmysl. Došli jsme potom k názoru, že to bude muset být nějaký rodinný statek. Těch je ale taky spousta a některé opět začínají s cenou za pronájem na 70.000 Kč a klidně i výš za holý pronájem pro hosty bez jídla, bez ničeho. Tyto statky ale ten pronájem mají většinou na celý víkend, takže je v něm i přespání pro hosty, ale my jsme nechtěli mít ze svatby hip-hop camp. Chtěli jsme to pojmout s vážností, ale zároveň uvolněně. Když už jsem byla úplně bezradná, zaregistrovala jsem se na portálu:

www.svatba.cz 

A nedávala jsem tomu nijak zvlášť velké šance, ani jsem v nic nedoufala. Prostě jsem tam zaregistrovala naše přibližné požadavky a nechala to být. Ani ne za pár dní mi napsal pán z našeho osudového svatebního místa. Jeli jsme se tam podívat spíš tak jako z musu, ale když jsem uviděla, co se před námi rozprostřelo, pochopila jsem, co to znamená, když někdo dělá věci opravdu s láskou a péčí. Proto bych vám ráda jako svatební místo doporučila Statek 3.

Samozřejmě nevíme, jak se situace bude vyvíjet, ale za nás stál pronájem 10.000 Kč. Což nám přišla tedy více než přívětivá cena po tom, co jsme všude jinde viděli. Hlavně jsme si sedli s majiteli statku, se kterými byla úžasná domluva a věděli jsme, že všechno bude probíhat v pořádku. Statek 3 se nachází v obci Žabovřesky, kde se prý snad natáčely Babovřesky :-D. Kdo chtěl, zaplatil si ubytování a snídani, nebo přespání v penzionu ve vedlejší obci Dehtáře. Jinak je běžné, že za obřad si majitelé objektů účtují 1.500 – 2.500 Kč. Plus si připravte 1.000 Kč pro matriku, která je třeba zamluvit ihned po domluvě místa. Může se totiž stát, že oddávající již nebudou mít volný termín, protože budou oddávat jinde. My jsme měli ještě štěstí, že na statku měli volné místo na 30.6.2018 s tím, že jsme to domlouvali někdy začátkem října. Tímto bych chtěla poděkovat hlavně manželům Barnatovým a jejich synovi Davidovi, kteří nám vyšli ve všem neuvěřitelně vstříc, připravili pro nás úžasnou a poctivou hostinu a poskytli zázemí pro naši pohádkovou svatbu.

  1. Oblečení

Co jsme začali řešit jako jednu z dalších věcí, bylo oblečení. Kupodivu jsme sfoukli dřív ženicha. Tomáš má přes dva metry a báli jsme se, že bude složité najít na něj oblek, protože všichni vyhrožovali, že si ho bude muset nechat ušít a že to nebude jen tak a kdesi cosi. No a pak Tomášovi zavolal jeden kamarád, že si jede zrovna vybrat oblek do Bandi, jestli se nechce jet mrknout. Tak jsme tomu věnovali jedno celé sobotní dopoledne.

Co se mi opravdu líbilo bylo to, že si Tomáše hned vzal do parády prodavač-krejčí a nebylo to jako v jiných obchodech, kde mi řekli:,,Tak s pánem něco vyberte.“ To že jsem žena přece ještě neznamená, že dokážu vybrat na míru svatební oblek. Během dvou hodin jsme měli vybraný oblek, košili, pásek, boty, kravatu i s šátkem do klopy. Když si vyberete správný čas a natrefíte na různé slevy nebo akce, dá se tohle všechno pořídit do 10.000 Kč. Manžetové knoflíčky si Tomáš vybíral později po internetu u jiné firmy.

Co se týká svatebních šatů, naivně jsem si myslela, že sehnat je, bude nesmírně jednoduché, ale když jsem je postupně viděla, všechny mne zklamaly. Představovala jsem si totiž, že budou krásně lehoučké, jemné a ony byly všechny z těžkého tylu, zažloutlé jak záclony a takové neforemné. Řekla jsem si, že určitě nechci žádný korzet, protože jsem nechtěla vypadat jako paní nadlesní a navíc do toho nemám výzbroj. Take mne odpuzovaly úplně bílé šaty, protože mi přišly strašně vesnické. Suma sumárum, věděla jsem co nechci, ale vůbec jsem nevěděla, co chci. Navštívila jsem dokonce svatební veletrh, ale zjistila jsem, že to je jen reklamní trik, jak z lidí dostat co nejvíc peněz a zařídit jim svatbu na Maledivách, svatební cestu do Mexika, neskutečně drahou výzdobu na míru a vůbec celou svatbu na klíč.

Byla jsem v několika svatebních salonech, z nichž se mi nejvíce nelíbil salon Adina, který měl přesně ty typy žlutých těžkých tylů. V salonu San Verita jsem měla vybrané šaty a už jsem si myslela že jsou to ony.

Ale potom jsem si do Prahy pozvala na radu mamku a ta mi řekla, že jsou strašně umělé a nažloutlé. Šaty jsem si vybírala sama a ne s kamarádkami, protože jsem se chtěla rozhodnout podle sebe, ale mamky názor byl pro mne důležitý. A teď babo raď, nevěděla jsem, co dělat, ale věděla jsem, že maminka to myslela dobře, i když to zní jako klišé. Potvrdilo se mi to ve chvíli, kdy jsem ze sebe šaty sundala a měla rudě poškrábané tělo z těch umělých látek. Myslela jsem, že jsou ty nejlepší, protože jsem nevěděla, že mohou existovat ty nejpříjemnější šaty na světě. Začala jsem po internetu hledat dál, až jsem našla různé salony do kterých jsem se začala objednávat na zkoušku a jedním z nich byl i salon Naive, kde jsem si nakonec své vysněné šaty i vybrala.

Moc se mi líbilo už to, jak to v salonu vypadalo, jako v krejčovství z první republiky. Byla jsem na pobočce v Kateřinské ulici, v Praze. Uchvátilo mne, jak jsou šaty jemné, heboučké a příjemné, až jsem se dozvěděla, že se vyrábějí pouze z přírodních materiálu jako bavlna nebo len. Zkusila jsem si pár modelů a hned jsem měla vítěze.

Tyhle se mi líbily hodně a připomínaly mi takový americký divoký západ, ale trochu mne dřely gumičky přes paže.

A tohle byly moje svatební šaty, které mne zaujaly tím, jak byly krásně jemné, příjemné a lehoučké. Nikde mne netlačily a byly atypické tím, že byly dvoudílné. Model se jmenoval JP 7051. Cena šatů se různí, protože můžete narazit na nádherné šaty z minulé kolekce, které jsou ve výprodeji jen proto, že už nejsou aktuální a ještě včera mohly stát o hodně víc. Já jsem si nakonec šaty půjčila, protože ke koupi by byly velice drahé a myslím si, že není potřeba brát si je více než jednou. Půjčovné šatů se běžně pohybuje mezi 5.000 – 15.000 Kč, ale samozřejmě i více pokud se jedná o nějaké opravdu luxusní šaty. Boty jsem vyřešila tak, že jsem si koupila za pár stovek bílé balerínky s kamínky, protože mám nohu vel. 43 a nebylo moc z čeho vybírat.

  1. Svatební tiskoviny (oznámení, jmenovky, menu, svatební kniha)

No o tomhle jsem si taky mysleli, že to bude náramná legrace, ale opak byl pravdou. Vybrat opravdu krásné svatební oznámení je kumšt a hlavně do něj napsat něco, co opravdu chcete, aby tak bylo. Možná si lidé neuvědomují, jakou moc mají slova a co si všechno do svého manželství přitáhnou, když si do svatebního oznámení napíšou:,,že se splnil holčičí sen a klučičí noční můra“ nebo že:,,doteď svoboda, odteď vězení“ a opravdu jsme tyhle věci viděli černé na bílém. Chtěli jsme to všechno pojmout květinově, když jsme plánovali přírodní svatbu a kamarádka mi doporučila Svatební oznámení Epsilon.

S paní/slečnou, kterou jsme jednali byla skvělá spolupráce a hned na první schůzce jsme vybrali květinový motiv, který nás oslovil nejvíce. Doma jsme pak trávili hodiny tím, že jsme vymýšleli text do oznámení, menu, na jmenovky a další věci. Na jiném portálu jsem našla svatební knihu se stejným motivem, takže jsme měli všechno v jednom provedení včetně krabiček na koláčky, které jsme dávali při rozvozu pozvánek. Myslím si, že je důležité, aby všechno bylo v jednom duchu, jinak to potom působí přeplácaně a kýčovitě. A méně je vždy více, přičemž na svatbě to platí dvojnásobně.

Co se týká ceny těchto všech tiskovin, hodně záleží na tom, jaké si vyberete oznámení, písmo, zda ho chcete mít například zlatě či stříbrně podbarvené a další. Obecně se cena pohybuje mezi 2.500 – 7.000 Kč za cca 50 lidí. Samozřejmě můžete použít i nejrůznější texty, které si připravíte sami. Já jsem např. na Etsy našla skvělou grafičku, která vyrábí krásná loga. Mám od ní logo tady na blogu a zadala jsem jí výrobu nápisu Tomáš a Pavlína, který jsem potom dala do velkého rámu na fotku a dali jsme ho jako uvítací panel na můj malířský stojan, který předtím Tomáš přetřel na bílo, takže fantazii se meze nekladou.

  1. Prstýnky

Na to jsem se nejvíc těšila a zároveň se toho i bála, protože prstýnku je tak strašné množství, že to asi svět neviděl. Byli jsme se podívat ve zlatnictvích v Praze, ale všude to bylo stejné. Pro ženicha masivnější prsten, který se pohyboval kolem 9.000 Kčpro nevěstu slabý kroužek posetý kamínky v celém obvodu nebo jen po pár kusech a podle toho, zda to byly zirkony či diamanty se také diametrálně lišila cena, která se pohybovala od 13.000 do 40.000 Kč. To nám přišlo šílené a hlavně také zbytečné. Chtěli jsme něco, co by zobrazovalo naši lásku pro nás dva a ne to dávalo všem na odiv, že máme na diamanty. Nakonec jsem nás objednala na zkoušku do zlatnictví Brilas.

Šli jsme tady u nás na malou pobočku v Hostivaři a měli jsme zrovna neuvěřitelné štěstí na to, že jsme právě zde narazili na pana Linharta, zkušeného zlatníka, který je i skvělý lidový vypravěč. Povídal nám o tom, jak dnes lidé jsou hlavně po tom, aby se všechno lesklo, ale vůbec nectí původní hodnoty snubních prstenů. Říkal nám, že si myslí, že by  snubní prsteny měly být upozaděné, ve smyslu jednoduchosti. To byl přesně můj názor, protože ty diamantové prstýnky byly krásné, ne, že ne. Ale nepůsobily na mne vůbec jako snubní. Chtěli jsme jednoduché kroužky, které by ale byly něčím výjimečné. Pan Linhart nám na míru vyrobil prstýnky přesně podle našich prstů, barvy kůže a všeho ostatního. Krásně kov zakulatil, takže na prstech nádherně padnou a nejsou hranaté. Vevnitř máme rytinu našich jmen a data svatby, slovy pana zlatníka, na znamení úcty k tomu druhému. Dělal nám je ručně jeho kamarád, který prý ryl i pro papeže. Prstýnky jsou z nerhodiovaného bílého zlata. Rhodium mi pan zlatník sundal i z mého zásnubního prstýnku a proto se oba krásně lesknou. Když jsem mu řekla, odkud ho mám, řekl, že toho člověka učil.

Jsme rádi, že jsme mohli mít tu čest nechat si zhotovit naše prsteny u takového člověka. Takové nepsané pravidlo prý je, že manželky zlatníků nosí nerhodiované bílé zlato. 🙂 Jinak jsme se dál bavili a s panem zlatníkem jsme se shodli na tom, že nepůsobí hezky, když žena poté nosí snubní i zásnubní prsten najednou na jednom prstu. Nejen, že si je oba totálně odře, ale působí to nevzhledně a jeden vzhled zabíjí ten druhý. Protože právě blištivý a krásný zásnubní prsten, kterým si snoubenec předchází svou snoubenku totálně zabije jednoduchý a krásný kroužek, který je na znamení už poklidné vody v manželství. Já jsem po svatbě zásnubní prstýnek hodila na prsteníček pravé ruky a nosím ho jen někdy, když se mi chce. Nás prstýnky vyšly oba dva na 12.000 Kč, což si myslím, že je za takovou službu a provedení úžasná cena.

  1. Svatební kytice, květinová výzdoba

Možná je to jen můj názor, ale květinová výzdoba je asi tak 80 % úspěchu a dojmu celkové výzdoby na svatbě a bez ní by mi to přišlo strašně smutné a fádní. Ano, může to být drahé, ale když narazíte na úžasného člověka, který to dělá s láskou, stojí to za to. Původně jsem dostala od kamarádky doporučení na květinářství My living My garden, které sídlí v Praze, ale bohužel ani přes skvělé recenze, neproběhla dobrá komunikace. Měla jsem již domluvený termín, ale několik týdnů jsem nedostávala odpovědi na maily. Poté jsem se dozvěděla, že nejdříve spadnul můj email do spamu, potom, že byl problém s tím, že kvůli onemocnění nestíhali, ale že můj termín určitě platí. Za dalších několik týdnů stále žádná odpověď či nabídka. Když jsem poté napsala email, že termín ruším, protože mi uběhlo už přes měsíc času, který jsem mohla využít jinde, nepřišla opět žádná odezva, což mne mrzí, takže květinářství nedoporučuji, protože po komunikační stránce není žádná jistota. Hledala jsem tedy dál a vzpomněla jsem si, že na jednom ze svatebních veletrhů, jsem dostala letáček, kde několik žen dělá svatbu na míru, ale je možné si vybrat zvlášť služby každé z nich. Proto jsem neváhala oslovit paní Jiroušovou z Talpa flowers.

Hned po prvním emailu jsem dostala nabídku, s mým jménem v hlavičce, návrhem fotek, atd., takže komunikace probíhala skvěle a tak by to mělo být. Sdělila jsem paní květinářce nějakou svou představu, barvy květin a ona vše připravila na míru. Neuvěřitelně nám to ulehčilo práci a opravdu si nedovedu představit, že bych si květinovou výzdobu zajišťovala sama. Nikdy by to nebylo tak nádherné a nebyl by na to jednoduše čas. Na zakázku jsme měli:

  • svatební kytici
  • kytice pro svědkyni a maminky
  • korsáž pro ženicha
  • malé rozmarýnky pro svatebčany
  • kytičky do váziček na stůl
  • velkou výzdobu na dveře
  • velkou výzdobu na bránu z břízy
  • lůžko pod prstýnky
  • květinový náramek pro nevěstu a květy do vlasů
  • květiny navíc do velkých dekorací
  • závěs na bránu, skleničky na stůl

Tohle všechno nás stálo kolem 14.000 Kč, což si myslím, že je stále přívětivá cena. Květiny Tomáš přivezl v dodávce přesně tak, jak jsme se dohodli. Všechny měly dostatek vody a byly pečlivě uloženy. Krásnější výzdobu jsme si opravdu nemohli přát.

  1. Fotografka a kameraman 

Fotografku jsem nemusela vybírat ani vteřinu, protože jsem měla od začátku jasno. S mladou a talentovanou Luckou Křížkovou, jsem fotila už dřív, ať už pro radost nebo na přebal mé knihy. Líbí se mi, že Lucka cítí, co přesně daná událost potřebuje a proto její fotografii mají opravdu duši. Svatby moc často nefotí, protože se věnuje jinému typu focení, ale pár výjimek občas udělá a jsem ráda, že jsme do ní patřili i my. Takže až na pár mých fotografií v článku, jsou všechny právě od Lucky. Na její práci se můžete podívat na jejích stránkách.

Také ji najdete na sociálních sítích jako je Instagram nebo Facebook. Lucka dělá i krásné tematické focení, ať už s koňmi, glamour fotky, focení párů a snaží se splnit každé vaše přání. Proto jsme s ní také absolvovali i naše předsvatební focení. Jinak svatební focení se pohybuje v rozmezí 10.000 – 15.000 Kč.

Původně jsme si mysleli, že kameramana ani mít nebudeme. Ty nejznámější firmy jako DIB produciton a další se pohybují v rozmezích 30.000 – 50.000 Kč, což pro nás bylo nereálné, ale zase jsme nechtěli Frantu, co si tam stoupne s kamerou a bude natáčet, aby z toho vznikl amatérský osmihodinový film. A tak jsem pořád hledala dál, až jsem narazila na Míru Prouska a jeho studio Navara.

Míra byl moc fajn, přijel za námi do Prahy z Jablonce nad Nisou, dali jsme si schůzku a já mu popsala, jak bych si video představovala (byla jsem asi hodně náročná nevěsta :-D). Ale chtěla jsem prostě feelingové video, plné lásky, emocí, pocitů a přírody. Naše požadavky byly takové, že nechceme video, kde budou zachycené svatební přípravy, líčení a česání, srkání polévky, ani žádná mluvená slova. Snažila jsem se co nejvíc popsat, jak bych si video představovala, včetně výběru hudby a Míra nám to přání splnil a ještě předčil naše očekávání. Svatební film se může pohybovat v řádech 10.000 – 50.000 Kč.

  1. Vizážistka

Dostala jsem tip na vizážistku, kterou jsem ale navštívila až necelé dva měsíce před svatbou a zjistila jsem, že se mi její líčení vůbec nelíbí. Připadala jsem si, že jsem zestárla o 20 let a byla jsem jako usedlá jeptiška. Nicméně to nechci rozpitvávat, protože lidsky jsme si s paní sedly a všechno probíhalo dobře. Jen můj pocit z toho všeho pro mne byl nejdůležitější. Nejdříve jsem chtěla zrušit pouze vlasy s tím, že mi udělá jen líčení, ale nakonec jsem to zrušila úplně a rozhodla se,že se budu líčit sama. A jsem dodnes nesmírně ráda, že jsem to udělala, protože za ta léta si myslím, že se nalíčit umím právě tak, abych se cítila dobře. Problém byl jen s vlasy, protože je mám opravdu dlouhé a věděla jsem, že sama s nimi nic nezmůžu. Hledala jsem, kde jsem mohla, až jsem narazila na Míšu Wostlovou.

Pořád jsem si říkala, že je mi to jméno povědomé, až jsem později zjistila, že Míša byla v roce 2004 Vicemiss ČR. Přitom je to neuvěřitelně milá, skromná a šikovná osůbka. Míša byla tak moc laskavá, že i přes její nabitý harmonogram mi nabídla, že mě v můj svatební den přijede v 5 ráno učesat. Nakonec to byla nejlepší volba, protože jsem měla hotové vlasy a mohla jsem se naplno věnovat výzdobě a pak už jsem se pouze nalíčila. Přijela jsem i na zkoušku účesu, kde se mi nesmírně ulevilo, že budu mít právě takový krásný účes. Jinak ceny vizážistek spolu s účesem se mohou pohybovat kolem 4.500 – 7.000 Kč. Některé si berou zálohu na termín, za zkoušku, atd. Takže opravdu se vyplatí promyslet si, zda líčení nezvládnete samy, protože se znáte, víte, jak vám to sluší a každý make-up může po pár hodinách sednout jinak. Průšvih dnešní doby je, že většina vizážistek, které dělají účesy, nejsou vyučené kadeřnice a proto může být účes často odbytý. Ale nelze házet všechny do jednoho pytle, protože znám spoustu kadeřnic, kterým účesy moc od ruky nejdou a ne všechny je také dělají. Ale já jsem ráda, že jsem narazila právě na Míšu, která byla moc šikovná a ochotná mi pomoci.

  1. Svatební dort a cukroví

My jsme celkově měli štěstí, že Tomáš tím, že pracuje v gastronomii, zná po Praze spoustu lidí, kteří nám zase dali tipy na jiné lidi, atd. Rozhodli jsme se, že svatební cukroví jako výslužky dělat nebudeme, ale nechali jsme si udělat 2 kg svatebních koláčků, které jsme vezli příbuzným spolu se svatebním oznámením. Přišlo nám to adekvátní, než potom nechat téct tuny cukroví na stolech. Koláčky jsme měli od Blanky Lenghardtové ze Zhoři u Tábora, protože pocházíme z Tábora.

Můžu vám říct, že lepší koláčky jsem nikdy v životě nejedla a jíst nebudu, protože byly opravdu exkluzivní. Po upečení se totiž mašlují rumem a jsou neuvěřitelně vláčné, měkoučké a než jsem dojela domů snědla jsem jich asi deset. Kilo stálo 500 Kč.

Svatební dort jsme měli od Tomášova kamaráda Lukáše Skály, který má nově otevřenou cukrárnu Cukrář v Praze.

Našli jsme si předlohu dortu a přesně jsme si určili, jaká bude náplň dortu. Byl to světlý piškot bez ořechů, krém z bílé čokolády, marakujové želé a krém z kokosu s Malibu a broskvemi. Dort byl potažený fondánem a byl vynikající. Ceny dortů se pohybují od 4.500 – 8.000 Kč.

  1. Vlastní výzdoba

Poslední část, které se chci věnovat je výzdoba, kterou jsme měli vlastní. Když mě Tomáš požádal o ruku, nikdy by mne nenapadlo, že už má v hlavě tolik nápadů na to, jak udělat výzdobu, která si myslím, byla opravdu nádherná a jedinečná a chci Tomášovi poděkovat i tady, že mi připravil tak nádhernou svatbu a cítila jsem se opravdu jako princezna. Jako první jsme se rozhodli, že bychom určitě chtěli bedýnky a původně jsme mysleli, že je bude Tomáš sám vyrábět, pak jsme ale našli super krásné v Ikee a tak jsme jich deset velkých a asi dvě malé koupili, protože nám došlo, že vyrábět je by trvalo věčnost. Tomáš se svým taťkou dělali veškerou práci. Všechny bedýnky opálili plynovým hořákem a zabrousili, aby vypadaly jako vintage staronové. Dále vyrobili stoly z palet, které potom stály hned u vchodu a na nich bedýnky. Na nich bylo malé občerstvení v podobě malých toustíků, které jsme si taky vymysleli a limonády ve skleněných nádobách, které jsme pořídili.

Další pracná věc byl harmonogram dne. Chtěli jsme, aby to vypadalo hezky a přehledně, takže jsme si vymysleli, jak asi půjdou jednotlivé události za sebou. Na pile jsme si koupili a spolu nařezali plotovky, které Tomáš zase opálil a obrousil. U grafika jsme si potom na plotru nechali vyříznout nápisy do samolepící folie, kterou jsme následně na každé dřevo přilepili a vymalovali ji barvou. A poté šablonu strhli. To samé jsme udělali s rozcestníkem.

Já jsem na tom ani tak netrvala, ale Tomáš mi chtěl dopřát, abych prošla dveřmi a zároveň jsme chtěli i svatební bránu. Někde na bazoši Tomáš koupil staré dveře, které se obrousily a natřely na bílo. Jelikož Tomášův bratranec je dřevař, tak nám zajistil břízu, ze které zase chlapi udělali bránu. Obojí bylo nazdobené květinami. Fotografie brány i dveří je už výše u květinové výzdoby, takže přidám fotky některých detailů.

Například tyhle skleněné kouličky jsem naplnila tzv. nevěstiným závojem a zavěsila je na bránu.

Bílé bedýnky se nejdříve natřely hnědou barvou a nechaly se zaschnout. Potom se natřely bílou barvou a zase nechaly zaschnout. Smirkovým papírem se potom barvy probrušovaly do sebe. Květiny hortenzie nám darovala svědkova maminka a nádherně to všechno doladily.

Pro mě byly úplně nádherou výzdobou bílé štafličky. Ty jsme koupili a Tomáš je potom natřel na bílo. Z dřevěných desek pak udělal stupně. Ty se také natřely na bílo a štafle se různě nazdobily. Použili jsme třeba fotky z našeho předsvatebního focení a další věcičky.

K rozcestníku Tomáš s taťkou vyrobili i květník, do kterého se dala kůra s bylinkami a udělala tak krásnou atmosféru. Z dalších dřevěných planěk jsme udělali desku, na kterou jsme připevnili fotky a obmotali je světelnými řetízky.

Co se týká židlí, na ty jsem si koupila tyl a do něj navázala levanduli z naší zahrady.

S touhle fotkou se už možná opakuji, ale v pozadí je vidět bílý stolek, který mi Tomáš koupil a použili jsme ho jako svatební. Teď ho mám i se židličkou a zrcadlem v ložnici jako kosmetický.

Jako výzdobu na stolek jsme použili krásný ametyst, který mi jednou Tomáš daroval k Vánocům.

U bezva talentovaných kluků z Blackmdesign jsme si nechali vyrobit na míru tenhle krásný dřevěný nápis, který voněl dřevem jako z udírny.

Poslední věc, kterou si Tomáš vyrobil, byl tenhle koutek pro pány. Opět z palet udělaný stolek, na kterém byly vyřezané obrysy map, ze kterých pocházely rumy nebo čokoláda k nim, doutníky či cigarety.

Pokud jde o zábavu a něco na památku, zakoupili jsme si tento strom, na kterém nám svatebčané, když chtěli, zanechali otisk.

Jsem ráda, že naše svatba proběhla přesně tak, jak proběhla a nevzala bych nic zpátky, nakonec snad jen pár tipů, které můžeme doporučit z vlastní zkušenosti.

Závěrečné tipy:

  • Pozvěte si na svou svatbu jen toho, koho opravdu chcete, to znamená rodinu a přátele. Nezvěte si lidi do počtu, je to vaše svatba, ne kompars do filmu.
  • Až půjdete svatební uličkou, dobře si vyberte, co na sebe necháte házet. My jsme si na Aliexpressu koupili 12 000 umělých okvětních lístků, které byly úplně napasované do sebe a celá rodina je po večerech rozdělávala, nicméně to za to stálo. Není nic horšího, než když vám právě některý z nazvaného komparsu do filmu nepřejícně vmrskne do ksichtu hrst syrové rýže bum! A nejlíp rovnou do očí, do pusy nebo do svatebního účesu. Bingo táto trefil jsi ji!
  • Nepřehánějte to zbytečně se sladkým. Když budete mít dobře rozpočítaný a kvalitní svatební dort, bude to určitě lepší než dalších pár kilo cukroví, které bude večer i pod stolem a děti ho budou používat do praku.
  • Mějte v každém případě vždy připravenou mokrou variantu. Je sice krásné myslet pozitivně a nepřipouštět si špatné počasí, nicméně když se dostaví, je třeba vědět, co dělat.
  • Nechte si dostatek času na přípravu a nehoňte nic na poslední chvíli. Je lepší mít výzdobu srovnanou ve sklepě dva měsíce dopředu, než v den svatby natírat plaňky.
  • Nevěsty, nenechte se nutit do líčení nebo účesů, na které nejste zvyklé. Je důležité, abyste se cítily dobře, i kdybyste se měly líčit samy.
  • Ženichové, omezte to s alkoholem, neklopte panáky na báru a nezvěte si kamarády, kteří by vám tam z toho mohli udělat vesnickou ožíračku, nestojí to za to. Sejdete se s nimi jindy a zapijete třeba rovnou svatbu.
  • Co se týká zábavy, lidé se určitě budou bavit už jen tím, že jste je pozvali na svatbu a budou z toho mít radost. Netlačte je do toho, aby skákali v pytlích od brambor, snažili se souloživými pohyby svého rozkroku prasknout balónek na zadku hosta před sebou, či museli tancovat s pomerančem mezi čely. Nejhorší zábavou vůbec vyhlašuji pití panáků, když se cokoliv při hře nepovede, tzv. za trest. Není nic krásnějšího než nadraná nevěsta, která do sebe za minutu naklopila čtyři zelené.
  • Pokud chcete nějaké líbivé datum jako 7.7., 8.8. a podobně, připravte se na to, že je třeba ho zamluvit dlouho dopředu.
  • Zbytečně se nenervujte, je to váš den, tak si ho hezky užijte.

Tak hodně štěstí!

 

Jako milovnice vědomého ženství se věnuji osobnímu poradenství, metamorfní technice a detoxikaci. Věřím, že duchovní růst jde ruku v ruce s fyzickou očistou.. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů